Dne 29.5.2022 jsme se dočkali. Přišel den, kdy konečně po dvou letech vyrážíme na další cyklotour naší skupiny. Celá čtveřice Jiří Hrnčíř, Gabriela Hrnčířová, Zdeněk Král a Eva Králová se vydá prozkoumat krásy Jižních Čech, do malé vesničky jménem Lhota u Dynína na Jihočeský statek. Ráno vyjíždíme z Ostravy již v 7.00 hod. za slunečného počasí. Čeká nás 357 km, dálnice prázdná a cesta ubíhá. Zastavujeme kousek za Brnem na ranní kávičku, trošku se protáhneme a natěšení se vydáváme do cíle. Na statek přijíždíme přesně ve 12.00 hod. , kde nás s úsměvem vítají správci. Po krátké prohlídce statku se ubytováváme v pokojích a začínáme vybalovat. Počasí nás chce asi trochu postrašit, sluníčko již nesvítí a teplo na konec května taky vypadá jinak.

1. den – Malá projížďka okolím

No co se dá dělat, oblékáme dresy, bundy, dlouhé kalhoty a plné rukavice a hurá do sedla. Vydáváme se směrem na Ponědráž po cestě a kolem rybníků a zkusíme se podívat do Lomnice nad Lužnicí. Spíše vetší vesnice, pár obchodů, benzínka a zima. No nic, vypadá to, že se budeme snažit dostat co najrychleji zpět na statek. Mapa kazuje, že nejblíže to bude přes Záblatí. Tak šlápnem do pedálů a fičíme. Míjíme obrovský Záblatský rybník a napadlo nás, že si ho objedeme. Vracíme se asi 400 metrů zpět a nádhernou cestou míříme do vesnice Mazelov, kde hned na kraji vesnice vidíme obrovskou ceduli “ Navštivte Mazelovskou hospodu“. Není na co čekat, pivo má přednost. Přijíždíme na náves, hospoda nikde, jen u malé zbrojnice několik laviček a starousedlíci, kteří koukají na velkou televizi na hokej. A sakra, úplně jsme zapomněli, Češi hrají s USA o bronz. Odhodlám se je vyrušit a zeptám se, kde si můžeme dát to pivo ? Milý pán v zimní bundě okamžitě reaguje a zve nás a přináší lahvový Budvar. přidá k tomu plasťáky, my samozřejmě neleníme a začínáme fandit. Stav zápasu je 2:3 pro USA. No ještě že jsme přijeli, behěm několika minut se skóre mění a najednou vedeme 5:3. prohodíme s místními pár slov, chodí za námi, jako by jsme přijeli z jiné planety, ale děkují, že jsme našim hokejistům přinesli štěstí 🙂 . S úsměvem nám sdělují, že po covidu hospody a obchody většinou zavřely a už se neotevřely, tak se máme připravit na to, že najít občerstvení při výletech bude vskutku nelehký oříšek. Šlápneme do pedálů a vyjíždíme směr statek, dnes v té zimě už toho bylo dost. Ujeto cca 27 Km.

2. den – Třeboň

Ranní probuzení, snídaně, šálek kávy. Klid, ptáci zpívají, sluníčko svítí jen teploměr ukazuje nějakých 7 stupňů. Je 9  hodin a plán zní jasně – vyrazíme na Třeboň. Jdeme se oblíkat, stupně strašně pomalu přibývají, ale teplo vypadá opravdu jinak. Těsně před 10 vyjíždíme, míjíme opět Záblatský rybník a vjíždíme na cyklostezku, která vede hustým lesem do vesnice Smržov a dále k rybníku Dvořiště. U hráze jsme chtěli vyfotit volavku, jak porcuje rybu, ale ona byla proti. Za to na na stezce bylo mrtvých ryb až až. Pak jsme se dozvěděli, že volavka rybu chytí, sní jen její malou část a zbytek nechá ležet. Projíždíme Dunajovicemi a už se blížíme k Třeboni. Ve městě navštívíme cukrárnu, dáme si skvělý zákusek a kávu a vydáme se do místního pralesa. Stezka vede nádherným hustým lesem, chvíli je štěrková, kousek betonové panely a pak nádherný přírodní povrch, kdy jedete po ujezděné hlíně s jehličím. Po asi 12 kilometrech hustým lesem vyjíždíme ve vesničce Majdaléna a vidíme vymodlené občerstvení. Usedáme ke stolům a s chutí vypijeme Kozla. No jen to zasyčelo. Padlo rozhodnutí, že další zastávka bude na jídlo. pokračujeme opět lesem kolem nádherných rybníků přes vesnici Lutová, Stříbřeč, Vitmánov, Stará Hlína, Lužnice, Klec. Ano, počítáte dobře – 6 vesnic – cca 25 km a ani jedna hospoda či občerstvení. No nic, domů to je cca 9 km tak tam si dáme do nosu. Ujeli jsme 80,5 Km.

3. den – Hluboká nad Vltavou

Je tady úterý a vstáváme do slunečného dne. Plán zní dnes jednoznačně, jedeme na Hlubokou. Snídaně, vonící káva a vytáhnout kola a budeme vyjíždět. Vydáváme se k vesnici Mazelov, na kterou máme hezkou vzpomínku na bronzovou medaili našich hokejistů. Stočíme to doprava a pádíme na Sevětín. Míjíme opět zavřený hostinec a tak nezbývá nic jiného, než pokračovat dále. Vitín – odbočka na nádhernou cyklostezku, která vede mírným stoupáním do lesa. Konečně se otepluje, můžeme sundat bundy a dále stoupáme. Už jsme nahoře a budeme klesat. Sjezd lesem je famozní, klesáme a znovu mírně nahoru a najednou vlevo vidíme Temelín. Chladící věže čoudí a před námi opět sjezd do vesničky Poněšice. Po silnici vedoucí kolem Vltavy pádíme dolů a blížíme se k Hluboké. Vystoupáme k zámku. Co k tomu dodat, kdo neviděl, neuvěří. Místní hlídač nás upozorňuje, že kola nemáme nikde nechávat stát. Turisté si stěžují, že přijeli fotit zámek  a ne kola. Postěžuje si na problémy s uprchlíky z Ukrajiny, kteří nemají žádny problém s trháním růží v zámeckém parku, se směšným vstupným 20 Kč za prohlídku (mimochodem celé vstupné vyjde na 1250 Kč za osobu). Doporučí nám restauraci, sjíždíme na náměstí, usedáme před restauraci a konečně dáme pivo a něco na zub. Skvělá vepřová pečeně, hořčicová omáčka a rýže. Když se dobře najíte, nezbýva než to rychle spálit. Sedáme na kola a hurá, čeká nás 11 km stoupání do vesnice Kolný. Ano, dali jsme to a jestli si myslíte, že si po výjezdu dáme pivo, tak se mýlite. Hostinec, obchod, prostě nic 🙁 . A tak v pohodě vjíždíme na cyklostezku vedoucí hustým lesem. Opět skvělý povrch, takový poloasfalt s hlínou a uježděným jehličím, toto potom jede samo. Ale co to, najednou stezka končí a my musíme po modré a vypadá to na dobrodrůžo. Po cca 200 metrech začínáme tlačit – polámané stromy, vysoká tráva, ale co – jsme Ostraváci a ti si umí poradit. Vydržíme a po chvilce jsme opět na stezce. Blížíme se k nám už známé vesničce, kde očekáváme pitný režim a už s úsměvem na rtu dojíždíme až před statek. Dnes budeme muset vytahnout zásoby. Chvilka regenerace v bazénu a večerní program. Ujeli jsme cca 56 Km.

4. den – Rožmberk

Ráno se probouzíme do slunečnéhé dne. Večer jsme si naplánovali trasu, snídaně a ranní káva, nachystat kola a vyrážíme. Projíždíme vedlejší vesnicí Bošilec a vjíždíme na lesní stezku vedoucí kolem rybníku. U ranče míjíme kozy a krávy a někde vzadu přežvykuje bizon. Škoda, tak pokračujeme na doporučení správce do Vlkova, kde je údajně otevřený hotel a vyhlášená Vlčí bouda, kde grilují skvělé speciality. Super, dnes se tady nadlábneme. Opět míjíme obrovský rybník a čeká nás několik kilometrů lesními stezkami k známému rybníku Rožmberk.  Nádhera, v kiosku si dáme Regenta a po krátke debatě s místním cyklistou pokračujeme na Třeboň. Projedeme několik vesnic, je krásně teplo a je čas návratu do Vlkova. Po skvělém jídle – guláš se šesti, niva a hranolky jedeme prozkoumat Vlčí boudu. Super, otevřeno denně, takže tady určitě zavítame. Hurá domů, bazen čeká, pivo je taky vychlazené a další den je za námi. Ujeto krásných 71,5 Km.

5. den – Dnes do Českých Budějovic

Předešlý večer padlo rozhodnutí navštívit České Budějovice. Když už jsme tady, jedeme. Trasa naplánována, slunce svítí, teplota v 9 hodin 16 stupňů, není na co čekat. Vyjíždíme a projíždíme známymi místy, Mazelov, Ševětín, Vitín a po silnici přes Chotyčany vystoupáme do Hosína. V místním krámku si dáme birell a paní prodavačka nevěřícně kouká, jak jsme jen mohli vyjet ten ukrutný 3 km kopec. No, pro nás žádný problém, tohle u nás šlapeme skoro denně. Už se blížíme do cíle, sjíždíme do Budějic a hurá na náměstí. Krásné město, škoda jen rozkopaných cest, ale co, na to jsme z domů zvyklí. Plán byl někde se naobědvat, ale když nemáte hlad, odložíme to na později. Dohodnuto, jíst se bude až v třeboni. Po prohlídce města nasedáme opět do sedel a hurá stoupat do Rudolfova. Dlouhé stoupání, které se dalo v pohodě zvládnout přijíždíme krásnou lesní stezkou k rybníku  Mihal, kde si dáváme Budvarek a dáme se do řeči s rybářem, který nejí ryby 🙂 . Pochlubil se úlovkem, kdy chytili 98 cm velkého a 25 kilogramu těžkého kapra. Pokračujeme přes Zvíkov, Vlkovice do Třeboně na oběd. Zabijačkový gulášek, dva druhy knedlíku, chutnalo všem, pivečko Regent jen zasyčelo. Před sebou máme ještě kus cesty, takže nasedat a hurá na Lužnici, Lomnici nad Lužnicí a Val opět domů k bazénu. nejdelší trasa a ujeto 91 Km.

6. – den – Veselí nad Lužnicí

Už je tady pátek, zbývá nám poslední jízda a tak se pojedeme podívat do Veselí a hlavně na grilované speciality do Vlkova. Vyjíždíme a přes Dynín, Dolní Bukovsko přijíždíme do vesničky Sviny. HOSPODA – to snad není možné, otevřeno a tak se posilníme Budvárkem. Pokračujeme a Veselí už je na dohled, na náměstí krátký odpočinek a po už několikáte nás čeká nádherná cyklostezka lesem. Prostě naprosto úžasné, kdy vjedete do lesa a jedete 18 kilometrů hustými lesy, kolem rybníky, kachny, volavky, sem tam nějaké stavení nebo hájenka, všechny nás to nadchlo. Přijíždíme do Vlkova a usedáme a uvažujeme, co si dáme. Vyhrává grilovaný kuřecí steak, krkovička, grilovaná domácí klobása, grilovaná zelenina s parmazánem a samozřejmě Regent. Výborné, všechno z místního chovu. Před sebou máme posledních 11 km. Přijíždíme na statek, poslední koupání v bazénu. Ujeto 60,5 Km.

Všechno hezké jednou musí skončit, i tahle hodně povedená cyklotour. Dohromady jsme ujeli cca 390 Km. Máme hromadu zažitků, poznali jsme nádherné Jižní Čechy které se nám vryly do paměti. Pomalu začínáme plánovat příští cyklotour, kde bude, to je ještě zahaleno tajemstvím.