Dne 13.6.2020 započala naše Cyklotour 2020, kdy jsme do poslední chvíle nevěděli, kde se vlastně octneme a zda vůbec někam pojedeme. Od počátku roku nás pronásledoval nepřítel svobodného života a cestování zvaný koronavirus. Kvůli něj a uzavření hranic jsme museli přehodnotit původní plán jet Cyklotour do Šaštína na Slovensku a volili jsme českou jistotu a loňské ubytování v obci Hřeben v České republice. Bohužel koronavirus nebyl jediný strašák, tím dalším byly povodně na Moravě a silný déšť po celé republice. I když opatření ohledně koronaviru se naštěstí těsně před odjezdem na Cyklotour uvolnily a dalo se konečně svobodně sedět u pivíčka, tak zase pro změnu nás v Česku v tomto týdnu sužovaly deště a záplavy. Přes tu všechnu smůlu jsme relativně dopadli na Cyklotour velice dobře a jen jednou jsme dostali pořádnou spršku na kole zrovna když jsme se vraceli první den z vyjížďky od pivovaru Glökner. Jinak vždy pršelo buď ráno nebo přes noc, takže vyjížďky byly „relativně“ v suchu.

1. den – Návštěva pivovaru Glökner

Pivovar Glökner je soukromý pivovar, který sen nachází ve Sváchové Lhotce. Trasa měřila cca 40 km a po počátečním 15 km stoupání jsme už světe div se jeli pořád z kopce. Trasa i krajina byla velice krásná a tento pivovar stojí opravdu za návštěvu. Velice zde chutně vaří, spousta druhů piv k ochutnání, od uzeného po různé sladké i silné piviska a co byla naprostá pecka, byly jejich domácí marmelády, které jsme ochutnali a nakoupili. Švestková s hořkou čokoládou byla prostě top. Taky zde je velká výstavka všech druhů whisky od různých výrobců v různých balení a láhví. V blízkosti pivovaru je možné se ubytovat a taky je zde golfové hřiště.

2. den – Návštěva zámku Hluboká

Druhý den po vydatném dešti jsme se vydali směrem do obce Hluboká nad Vltavou, kde se nachází nejpůvabnější zámek Hluboká. Cesta po pár kilometrech se najednou octla v bahnitém terénu a zde jsme si všichni zdokonalili driftování v blátě, jelikož nikdo nechtěl spadnout z kola a ani sundat nohu ze šlapek. Sluníčko se ukázalo až v Českých Budějovicích, kde jsme poobědvali a občerstvili se na náměstí. Na Hlubokou jsme dorazili kolem 17 hod, obkroužili jsme zámek, který byl opravdu nádherný a pořídili jsme pár skutečně povedených snímků. Potom jsme se vydali na cestu zpět dorazili téměř už za tmy na chatu. Ujeli jsme v ten den úctyhodných 81 km v kopcovitém terénu.

3. den – Hurá do Českého Krumlova

V tento den bylo po ránu vcelku rozumné počasí a my se rozhodli vydat do Českého Krumlova. Trasa oproti loňskému roku byla jinačí a v mnohém lepší. Michal Lukáč byl z ní tak unešený, že jsme ho museli pořád krotit a brzdit. Po cestě bylo spousta srandy a příjezd do Českého Krumlova z kopce dolů prostě jen tak něco nepřekoná. Je to prostě nádherný sjezd a Český Krumlov máte jako na dlani. Psát něco o Českém Krumlově je asi zbytečné…, je to prostě perla českých měst a možná díky omezení turistů ze zahraničí jsme si jej téměř nerušeně užili dosyta. Návrat domů byl těžký, neboť jsme měli batoh nejen na zádech, ale batoh i v předu v podání plného břicha. Místní trdelník plný kalorií prostě stál za to. Ujeli jsme úctyhodných 55 km

4. den – Okruh Lipna

Zdánlivě odpočinková trasa začala od ski areálu Lipno a měla vést jen po rovince okolo vodní nádrže zvané české moře. A taky že ano, půvabné cyklostezky okolo přehrady byly posety na každém rohu nějakým hotelem, občerstvením a restauracemi a fakt, že se jelo opravdu skvěle. Jenže Lipno není jen rovinka jak by si leckdo mohl myslet a taky je téměř nadlidské objet celé. My jsme však zvládli objet Lipno tak z ¾ a na druhou stranu jsme se dostali pomoci převozníka, který nás dopravil za 15 minut na druhý břeh. No a potom to začalo, Lipno se nám ztratilo z dohledu a nastaly kopce jako řemen. Nicméně jsme to skvěle zvládli a v obci Frymburk jsme odpočívali u krásné pláže plné zajímavých uměleckých děl. Velká úcta patří Honzovi Gojovi, který na počátku jízdy si dal skvělé zelné menu, zelňačku a dvě velké porce bramborových knedlíků s uzeným mase a opět se zelím. Co ten chlapec pak zkusil po cestě není nutno dodávat a taky si zaslouženě vyjel nejlepší časy do kopců za účelem najít nejbližší wc. Trasa měřila cca 78 km.

5. den – Ve znamení odpočinku

To jsme vyhlásili odpočinkový den, kde jsme navštívili vesnici Nové hrady a navštívili tam půvabný hrad. Také jsme zašli na skvělý oběd a navštívili muzeum zemědělské techniky. Na závěr jsme sjeli na dobroty do Českého Krumlova.

6. – den – Poslední jízda

Ten den měl být výjimečný a opravdu byl. Započali jsme pouť nezvykle jízdou na Zlatou korunu směr trosky Dívčí kámen. Nálada panovala na výbornou a před prudkým 12 % sjezdem najednou vygradoval soutěživý duch, kterého vyvolal Michal Lukáč. Ten sjezd byl opravdu prudký a úzký a hlavně byla v lese ještě ranní rosa a ta s kombinací mikro blátička se postarala o největší zážitek z Cyklotour. Jezdec Petr Syrovátka z tohoto kopce vyjel jako předposlední a zapomněl na fyzikální zákony a zodpovědnost. Předjel sice Martinu, následně Silvu, dokonce i Honzu ale Michala těsně před koncem nedojel. Při sjezdu v mírné pravotočivé zatáčce při lehkém zabrzdění dostal nejprve smyk na přední, potom na zadní kolo, ale statečně se tak 30 sec držel. Nicméně zatáčka se zostřila a tady promluvila fyzika a ta poslala jezdce do 3 metrové propasti a postarala se o kopřivovou lázeň a okoupaní noh. Nutno dodat, že bez helmy by to dopadlo špatně, tak to skončilo jen spoustou odřenin a naraženým nosem. Nicméně velký problém byl najít jezdce v příkopě, kde ho skrývali kopřivy a on sám nemohl vylézt. Nakonec po hlase ho našel Honza Goj a vytáhl ho z propasti. Po očištění jsme pokračovali směr Dívčí kámen, navštívili mini vesnici a u zříceniny Dívčího kamene si zadriftoval pro změnu Honza Goj, když čelně narazil do jediného balvanu v zatáčce. Odnesl to naštěstí jen jeden defekt. Prohlídka zříceniny byla krásná a poutavá a po cestě domů nás chytl déšť a tak jsme byli nuceni pauzovat v místní restauraci. Už to vypadalo, že se necháme odvézt domů místními, ale pak se počasí umoudřilo a my statečně dojeli na chalupu. V ten den jsme ujeli 58 km.

Celá Cyklotour nám tedy náramně vyšla, velké díky patří všem za účast a skvělou náladu. Bonusové dík patří Honzovi Gojovi za skvělé grilování a přípravu velice chutných a bohatých snídaní ve formě švédských stolů. Po celou dovolenou jsme ani minutu neměli hlad a vlastně jsme se i už těšili na to, jak ho konečně někdy dostaneme. Honzovy pokrmy se postaraly o to, že jsme každý nesli domů pár kilo navíc. Dovolená se velice vydařila a ujeli jsme úctyhodných 312 km.

Petr Syrovátka