Rok se sešel s rokem a je tady další cyklotour. Letos opět zavítáme do Jižních Čech, tentokrát do městečka Chlum u Třeboně. Ubytování máme zajištěno v penzionu přímo naproti rybníku Hejtman. Majitel má v přízemí kolárnu, cykloprodejnu, servis kol, prodejnu s rybářskými potřebami.

Den první: Je neděle 6.6.2024 a my vyrážíme v 7:00 Hod. směr Jižní Čechy. Máme pod mrakem, dálnice je v pohodě, provoz minimální a před Vyškovem stavíme na ranní kávičku. Dokonce se mi zdá, že začíná sluníčko vystrkovat první paprsky. Po občerstvení opět usedáme za volant a pokračujeme. S majitelem penzionu jsme domluveni, že budeme na místě kolem oběda, protože máme v plánu ještě vyjet na první výlet. Přesně v 11.30 přijíždíme na místo, zaparkujeme, a jdeme kouknout na pokoje. Útulné, čisté a voňavé. Sundáme kola, kufry a jde se vybalovat. Před jednou už nasedáme a vyjíždíme prozkoumat okolí a hlavně se stavit někde na jídlo. Vyhrála to vesnička Majdaléna, kde jsme před dvěma roky taky měli tu čest zavítat. Dali jsme si osvěžujícího Bernarda a švestkové nealko, ale s jídlem jsem nepochodili. Výběr byl široký, ale lidí jak na Václavaku, tak jsme se rozhodli odjet a porozhlédnout se jinde. Kousek se vracíme a vjíždíme na jednu cyklostezku, míjíme rybník Kukla, dále Nový Kanclíř, Starý Kanclíř a jsem ve vesničce Lutová. Pokračujeme dále do Žíteče, míjíme další rybník Blato a už si to pádíme do Staňkova, kde usedáme v hospůdce U Sandokana. Majitel nás upozorňuje, že si zde máme připravit hotovost, jelikož jsou zde hospůdky a občerstvení otevřeny jen v sezonu a nevyplatí se jim terminály. Regent jen zasyčel a my pokračovali dále nádhernou cyklostezkou zpět na penzion. Najeli jsme cca 34 Km.

Den druhý: Rano vstávame do zamračeného dne. Poprchává a vůbec to nevypadá dobře. Celé dopoledne hlídame radar a kolem poledne by mohlo přestat. Rozhodli jsme se kola vynechat a protože je počasí jaké je, jdeme na oběd pěšky. U Sandokana vaří dobře, jdeme kolem Hejtmana do Staňkova a už sedíme v hospůdce. Na oběd zvítězily výpečky s bramborovým knedlíkem a červené zelí, holky si daly Gordon blue s brambory. Po obědě vyrážíme obejít rybník Hejtman. Procházka je to nádherná, vysvitlo sluníčko a začalo být teplo. Večer si dáme něco na zub a vyhlížíme počasí, ať můžeme vyrazit.

Den třetí: Je tu úterý 11.6. krásných 14 stupňů, zataženo, to opravdu nevymyslíš. Vyrážíme na 20 km dlouhou pouť lesní cyklostezkou, kde potkáváme jen par lesních pracovníků a skupinku cyklistů. Navštívíme pískový lom a podél Rakouských hranic pokračujeme do Nové Vsi nad Lužnicí, Dvory nad Lužnicí do městečka Suchdol nad Lužnicí. Akorát je čas na oběd a tak zastavujeme v restauraci U Jezarka. Chlapi jsou věrní guláši a holky mají chuť na cikánskou pečeni. Paráda, zapijeme to Kozlem a hurá do sedel. Po cestě jsme dostali nápad stavit se do Majdalény, ale tam je zavřeno. Tak se vracíme na kafe v hostinci u Pilaře. A co by to bylo za kafe, když chybí něco na zub. Makovec s višněmi politý čokoládou a navrch kupa šlehačky. TOP , ještě to zapít Regentem a kolem rybníku pana Kukly fičíme na penzion. Večer je třeba naplánovat další trasu, takže jdu na to a zkusím je zítra překvapit. Dnes jsme ujeli cca 63 Km.

Den čtvrtý: Ráno jak se již stává tradicí, lije a lije. Není to žádný májový deštík, ale docela liják. Celé dopoledne lije, tak se jdeme projít a v 11:30 na oběd. Přestává pršet a je rozhodnuto, oblíkat se a hurá směr Rakousko. Kopečky a míříme do Velké Bystřice, kde si na náměstí dali sraz příznivci Citroenu 2CV. My usedáme na zahrádku restaurace u Toma, dáme si Radegast a už si to šineme dále, dokud svítí sluníčko. Pozor, malý zádrhel, navigace řve doleva, tak doleva, lesní cestička, uzký most přes potůček a strmý stoupák po kamení. STOP. Válíme oči do mapy a tady to asi nebude, vracíme se zpět a už fičíme správně, projíždíme Lásenicí, Stráž nad Nežárkou, na náměstí jedna hospoda a plno, druhá otvíra až v 17:00. Nevadí, jedeme dále směr Pístina, tady jsme chtěli Cyklotour 2020, ale zhatil nám ho Covid. Pokračujeme do vesničky Stříbreč, tady je hospůdka jdeme se občerstvit. No co čert nechtěl, hospodský právě vyčistil trubky a tak jsme s vděkem pozřeli lahvového Kozlíka. Na penzion chybí 24 Km, sedáme a nádhernou cyklostezkou podél Přírodní rezervace Staré jezero přijíždíme na penzion. Tohle byla parádní trasa, kde nechyběly kopečky, trochu adrenalinu při sjezdu lesíkem k mlýnu po kamení. Kéž by tak bylo po zbytek našeho pobytu. Večer si dáme pár kalíšku a už plánujeme další výlet. Dnes jsme ujeli cca 64 Km.

Den páty: Je čtvrtek ráno a jak je již tradicí, ráno chčije a chčije. Konečně přestalo, ale blíží se bouřkoviště. Rozhodujeme se vyjet na oběd směr Třeboň, na náměstí sedáme na terasu U Bílého koníčka a dáváme si parádní meníčko. Celerový krém ať se večer vzepře, vepřovou panenku, šťouchané brambory a žampionová omáčka. Zapít je to třeba již tradičně Regentem. Začlo pršet a tak si dáme do druhé nohy a jakmile to přejde, vyrážíme k rybníku Rožmberk, do Staré hlíny, Stříbřeč, tentokrát v restauraci Emy Destinové na Černou horu a pomalu přes Lutovou na penzion. Večer je zima, sedíme na terase a musíme si vzít deky. Opravdu je červen a ve 20 hodin ukazuje teploměr 11 stupňů ? Když koukáme na předpověď, pátek nevypadá o moc lépe. Rozhodli jsme se, že hned ráno vyjedeme na poslední trasu, dáme si někde oběd a odpoledne vyrazíme domů. Přece jen hlásí v sobotu u nás slunečno a teplo a byla by škoda trávit čas v autě. Dnes jsme ujeli cca 52 Km.

Den šestý: První slunečné ráno, sice kosa že by jste nos nevystrčili z pod peřiny, ale co už. Vše bylo předem jasně domluveno, tak již v 9 hodin sedáme na kola a jedeme opět brouzdat lesy kolem Chlumu. Je to trošku do kopce, ale aspoň není zima, přece jen vyjíždět a na teploměru je 13 stupňů Míjíme Novou Huť, projíždíme tábořištěm Tokaniště a přijíždíme do obce Rapšach. Bohužel se místní hostinec otevírá až v 11 hodin, tak si odpočineme a oběd si dáme v námi oblíbeném hostinci u Pilaře. Tak sedáme a pokračujeme přes Tušť do Klikova a již zmíněné hospůdky u Pilaře. Holky si dávají kynuté knedlíky s boruvkovým přelivem, já cmundu se zelím a uzeným masem a Zdeněk vrabce se zelím a knedlíky. Loučíme se s příjemnou obsluhou a hurá na penzion. Na záver jsme si dali cca 35 Km.

Máme vše sbaleno, nakládáme kufry a kola. Loučíme se s majitelem a snad sem ještě někdy zavítáme. Je tady prostě nádherně. Cesta při pátečním provozu je sice zdlouhává, hlavně u Brna, ale když se těšíte domů a víte, že sobota bude slunečná, tak to nějak nevnímáte. V 17:30 jsme doma, rychle vše vybalit, vyprat a těšit se na slunečný zítřek. Co příští rok, to je ve hvězdách. Už druhý rok nás vždy vypeče počasí, letos tomu nebylo jinak. Najeli jsme cca 250 Km po krásných stezkách. Tak Jižní Čechy, někdy zase ahoj. Jirka