Jubilejní 5 ročník „Novobělský šlapoun 2026“
Sobota 30.5.2026 je tady. Konečně jste se dočkali, rekordní účast a parádní den. Ale pěkně od začátku.
Od středy nás straší počasí. Jednou to ukazuje tak, podruhé zase jinak. Píšete mi, jak to vypadá, jestli se pojede, protože hlasí celodenní deštivý sen a začínám mít obavy, zda to všechno klapne. V pátek to vypadá už opravdu zle, co aplikace na počasí, to jiná předpověď. Nakonec se ráno rozhodnu, že všem účastníkům napíšu, ať se vyjádří, zda chtějí jet, nebo to odložíme na další rok nebo si to do konce září odjezdí sami. Začinají chodit odpovědi. První od Martinky – JEDU ZA KAŽDÉHO POČASÍ – no co taky jiného od ní čekat. Monika a Roman jedeme, další jedeme, jedeme, já jedu a asi 9 zpráva – Odložíme na další ročník. COŽE ? Kdo to napsal ? Nebudu opravdu ukazovat prstem, nebo někoho označovat, že MILANE 🙂 ale jsem rád, že Tvoje manželka má rozum a napsala s předstihem, že s vámi mám počítat. Nakonec už ve 13 hodin bylo rozhodnuto, a tento jubilejní ročník se pojede za každého počasí. Sedám do auta, vyrážím směr obchod a nakupuju úžasné šunkové klobásy, ještě lepší podmáslový chléb a samozřejmě hermelíny. Nakoupeno a hurá domů. Rychle rozdělit a nabalit ceny, s tím mi hodně pomohla milovaná ženuška, všechno nachystat na ráno. Připravit složky, peníze od odborů, startovní čísla, testy, bože toho je, kde se to všechno bere. Ale je to rychlovka, nabaleno, nachystáno a teď už se jen modlit,ať neprší. A abych nezapomněl, jdeme na pivko s Evičkou a Zdeňkem, je třeba to trochu zapít.
Sobota ráno, zataženo, no nic, bude to dneska opět výživné. V 9 ráno vyrážíme na motokáry, kde nás čekáji přípravy. Prší, to je snad už tradice. Není to nic, co by Šlapomilové nezvládli, ale přece jen to není příjemné. Předpověď zní jasně, kolem 11 by mělo přestat a snad už ani nezačat. Takže se rychle rozhodujeme a hned jak všichni napíšou test a duel, pojedou. Začíná se to sjíždet, přijiždí tradiční skupinka, Roman, Monika, Martinka, Miluška, mokří ale s úsměvem. Přijíždí Rosťa, hlavní grilmajster, Alenka, Honza s Aničkou, Tomáš Dvořák, Tomáš Koubík. Lenka, David s Kamilkou už jsou tu taky. A teď hlavní skupina z Poruby, Věrka, Radek, Lenka, Michal, Šárka, Radim, Standa, Gabka a Milan. A nakonec dojel Karel, ten se na konec přiznal, že měl ještě v 9 rozebrané kolo na balkoně. No, tak snad mu to přinese štěstí.
Je 10:50, po krátké úvodní řeči, rozdání náležitostí se vrháme na testy. Na soutěžící čeká 7 záludných otázek. Během 15 minut mají všichni splněno a přecházíme hned na duel. Ten je oproti minulému ročníku úplně jiný. Soutěžící musí napsat slovo ŠLAPOUN26 do předem připravené tabulky, vybrat si číslo od 1 do 8 a podle počtu uhodnutých písmen a čísel dostanou body. Tohle byla zase rychlovka a já už všechny tlačím na startovní čáru. Přestalo totiž pršet. Čím dříve vyjedou, tím dříve přijedou a budeme pokračovat v dalších disciplínách.
Start se povedl, všichni vyrazili na mokrou trať a jeli se porvat o co nejlepší čas. Všechny tratě byly přesně stejné jako loni. Profíci si užívají terén, Pohodáři to mají na střídačku, ale především po asfaltu. Ti, co se rozhodli jet na elektrokole, jedou trasu stejnou jako pohodáři. Všichni, kdo chtějí uspět, by měli dojet do 80 minut. Pro nás šlapomily je 29 km sice maličkost, ale pokud to chcete zajet do tohoto času, musíte si opravdu máknout. Mezi tím, než dojeedou první borci tak Rosťa rozpaluje gril a sází tam jednu klobásu za druhou. Přidává taky nějaký hermelín a motokárama se začíná táhnout vůně grilovaných klobás. S Evičkou kontrolujme testy, duel a vše poctivě zapisujeme do připravených tabulek. Čas letí jak tryskáč a začínají nám dojíždět první závodníci. Pěkně jeden za druhým. Promočení, špinaví, ale s úsměvem a radostí, že to zvládli bez pádů a odřenin.
Jakmile dojeli, vybrali si naše šlapouny a šli se poslnit, protože klobás a všeho je dost. Slunce nám svítí a tak se všichni vrháme společně na pokoření Novobělského Tlamouna, který se na vás sice usmívá, ale trefit jeho ústa nebo oči není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Opět jste se s tím poprali statečně a protože docela foukalo, zrušili jsme stříkání na Krmelínské pajáce, kteří měli co dělat, aby se navydali do krmelína do pelechu. Tak je před námi poslední disciplína, oblíbený běh s kelímky. Nelze to nějak přechytračit, musíte běžet, nevylít kelímek. Zase jste to zvládli bravůrně. Je tu konec. Začíná počítání a čekání na to, jak to všechno dopadlo a kdo bude vlastně vítězem ve své kategorii.
Předáváme ceny. Nejprve došlo k překvapení, Věrka mi předala jako poděkováni od všech účastníku LOS-Zlatá Perla. Děkuji vám. Jsem zvědavý, jaký poklad se tam schovává a už se těším, až ho budu mazat. Konečně jsme se dočkali, dorazil předseda naší Odborové organizace, která přispěla nemalým finančním darem a cenami pro účastníky, za což jim děkuji, protože to je velká pomoc a díky ní naší členové dostali celé startovné zpět. Ale dost, jdeme předávat ceny. Všechny výsledky najdete pod příspěvkem v tabulkách.
Závěrem děkuji všem, co mi pomáhali, Evička, Zdeněk, Deniska, Tomáš, Hanka a Rosťa. Patří vám obrovský dík. Bez vás bych to měl opravdu těžké. Obrovský dík patří všem, kteří se dneska zúčastnili závodu, byli jste skvělí a já musím smeknout, protože jste opět dokázali, že jste praví šlapomilove. Jirka
Fotečky najdete zde
